Dofukování duší a dušiček patří již několik let k popisu práce spolku Karel Ašler, který je neodmyslitelně, srdečně divadelně spjat s ašskou základní uměleckou školou. Po dva dny duševně občerstvovaly všechny zuškové divadelní soubory pod vedením Jolany Zacharové, Anny Pokorné a Pavly Hoškové diváky, kteří se na festival Dušičky 2. a 3. listopadu přišli podívat do místní LaRitmy. Odehrálo se zde toho v podání ašských souborů Tortelíný, Darebáci, Skřítci, Médium, Piškvorky, Rytíři a víly, Jakože a NaKdyby mnoho: hudebně-divadelně-taneční neklasické zpracování pohádky Budulínek (to zhlédlo v dopoledním programu téměř 300 dětí z mateřských a základních škol), Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy, Rande naslepo, Tři věci – který chci udělat, než natáhnu bačkory, 5P, Švejci, Benefice aneb zachraňte svého Afričana, Od žabí tůňky.

Kromě místních a přespolně zuškových ale na Dušičkách vystoupila i poloprofesionální či zcela profesionální divadla, večery proběhly v duchu improshow a zápasu v improlize, uskutečnilo se také první čistokrevně ašské slam poetry a aby toho nebylo málo, kultura byla netradičně doplněna i sportem. Běhalo se v okolí bývalého evangelického kostela a běhalo se pro Afriku. Běžci buď sami, či podpořeni svými sponzory – rodiči, zaplatili za každé uběhnuté kolo do kasičky určitý obnos, celková suma ve výši 6 733 Kč byla odeslána na konto Člověka v tísni a bude využita pro stavbu školy a knihovny v Africe. (Běžci potmě, pouze za svitu svíček, uběhli 35 km. Za odvahu, sílu a štědrost jim patří poděkování.)

Spolek Karel Ašler dále velmi děkuje všem pedagogům ašské ZUŠ, kteří se Dušiček, jež byly ovanuty oslavami 100 let naší republiky, aktivně zúčastnili. Jsou to tito: Lucie Schwalbová, Lucie Rybáčková, Patrik Lavrinčík, Milan Jelínek, Andrea Kraftová, Jolana Zacharová, Pavla Hošková a Anna Pokorná, posílá své poděkování ale i k Davidu Žibrickému, který byl skvělým zvukařem a pomohl též velmi se světelnou technikou. O finanční zázemí se klasicky perfektně postarala Markéta Blažek Černá, o krásnou autorskou hudbu k představením Jiří Růžička a nejlepší vstupenkářkou byla Stáňa Stašková. Akce byla finančně podpořena Grantovým systémem Města Aše.

Ať jsou Vaše duše spokojeny dalších 100 let (anebo alespoň do dalších Dušiček:).

Za spolek Karel Ašler a ZUŠ R. Schumanna Anna Pokorná

ZUŠ Roberta Schumanna uspořádala v nových prostorech 23. října první školní koncert, při kterém slavnostně pokřtila své nové zázemí.

Krásného podzimního rána dne 7.11. 2018 se u ašské ZUŠky sešla naše úspěšná Supertrojka ve složení: Filip Kříž, Alena Jelínková a František Žoha, který slavil úspěchy i jako sólista, úspěšný Dominik Oravec a naši perfektní pedagogové Lucie Schwalbová a Milan Jelínek. A proč že jsme se vlastně museli hodit do gala a opustit naši rodnou Aš? Byli jsme totiž pozváni na vyhlášení nejúspěšnějších žáků karlovarského kraje v soutěžích za školní rok 2017/2018.

Společně s panem řidičem Sivulkou jsme se vrzavým autobusem vydali na cestu protkanou nakupováním tří hlávek bílého zelí a diskutováním nad úspěchy všemožných škol. Když jsme dorazili na místo, už na nás čekal slavnostně vypadající Klášter premonstrátů Teplá, který se stal naším útočištěm. Ve zdejším sále jsme potkali další zástupce reprezentující Aš, konkrétně šikovné badmintonisty z ašského gymnázia doprovázené panem učitelem Kozlem.

Kromě žáků, kteří byli oceněni za umělecké nebo sportovní úspěchy, byly uděleny i ceny z všemožných soutěží v matematice, elektromechanice apod. až po vábení jelenů (což se líbilo všem jelínkům našich řad). Jako prvnímu z nás bylo ocenění v podobě porcelánového smajlíka, poukazu a pamětního listu předáno Františkovi Žohovi, který ve své kategorii vyhrál ústřední kolo soutěže v sólové hře na dudy. Poté přišla na řadu Supertrojka, jejíž výkon vyhodnotila porota ústředního kola soutěže v komorní hře na lidové nástroje také velice dobře, a to 2. místem. Dále byl vyhlášen Dominik Oravec, který dostal ocenění za vynikající reprezentaci našeho kraje v ústředním kole soutěže v sólovém zpěvu, kde získal 3. místo.

Po celém tom dlouhém čekání jsme se již těšili na připravený catering, ale když jsme vstoupili do jídelní místnosti, zjistili jsme, že nám naši kolegové sportovci, myslivci, návrháři a intelektuálové skoro nic nenechali a nám tedy zbyli jen oči pro obdivování krásných a hodnotných obrazů, jimiž byla celá místnost lemovaná. Na zpáteční cestě byli všichni umělci, kromě mě, tak vyčerpáni, že se vydali do svých snových říší a pak nás už čekal jen návrat do sluncem zalité Aše.

Závěrem bychom všichni chtěli poděkovat Milanu Jelínkovi a Lucii Schwalbové, bez nichž by naše výkony nebyly na tak vysoké úrovni, a my bychom nemohli převzít tato ocenění.

Alena Jelínková

Již potřetí se naše zpěvačky zúčastnily prestižní Písňové soutěže Bohuslava Martinů, kterou již 16. rokem pořádalo Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy ve dnech 19. – 21. 10. 2018. Naši ZUŠ reprezentovaly žákyně Natálie Hagarová a Alena Jelínková. Především Alenka Jelínková si zaslouží uznání a pochvalu za velmi dobrý pěvecký výkon a celkový umělecký projev. Bohužel to na diplomové ocenění nestačilo. To mě vedlo při zpáteční cestě do Aše k zamyšlení. Bývalo zvykem, že jsme veřejnost seznamovali pouze s úspěchy žáků ověnčených diplomy. Změna nastala s příchodem paní ředitelky Pokorné, která pochopila, že i děti, které se poctivě na soutěž připravují, se ctí naši školu reprezentují, ale s diplomem se nevrátí, si zaslouží, aby se o nich vědělo. A to je dobře! Vždyť kolik vynikajících sportovců je nominováno na olympiádu a jen část dosáhne na medailové pozice. Nehledě k tomu, že výkon sportovní, je na rozdíl od výkonu hudebního, změřitelný. Takže, Ájo, díky!!! Poděkování patří i paní učitelce Oleně Pereverzieve za její dokonalý klavírní doprovod.

Jarmila Rezková

Nedávno vzniknuvší Česká flétnová asociace (ČFA) si dala za cíl sdružovat zájemce o hru na příčnou flétnu napříč celým spektrem společnosti – tedy od špičkových sólistů, přes pedagogy, až po žáky a studenty tohoto nástroje. Kromě toho chce ČFA také postupně mapovat ČR z hlediska flétnového života – a to nejen toho koncertního, ale (a především) toho výukového. Korespondentkou ČFA pro oblast Západních Čech je naše učitelka příčné flétny Kamila Cretan. ZUŠ Aš se – jako vůbec jedna z prvních v republice – dostala na tento web, protože je naší nejzápadnější ZUŠkou a navíc se zde kontinuálně vyučuje příčná flétna již více než 25 let. O historii naší ZUŠky a zdejší výuce příčné flétny si tak mohou přečíst zájemci v celé republice! https://cfla.cz/2018/10/05/historie-zus-roberta-schumanna-v-asi/

Tímto také prosíme o spolupráci ašskou veřejnost – zejména tu déle pamatující.J Pokud by si někdo dokázal vzpomenout na cokoli, co se týče historie výuky příčné flétny v ZUŠ Aš, kontaktujte prosím Kamilu Cretan na kamilaflauto@seznam.cz

Děkujeme.

Aš jde až za hranice svého kraje – ve čtvrtek 20. září ráno se v nové budově Základní umělecké školy Aš sešlo mnoho hudebníků a tanečnic. Nebylo to jen tak – dudácký soubor Schumák, bicí soubor – Schumann drums band a taneční soubor byli totiž společně pozváni do Prahy vystoupit v rámci Senátorského kulturního léta. Po cestě delší, než jsme zvyklí, jsme z autobusu vystoupili v hlavním městě, kde se na nás ze všech stran valilo děsivé horko. Obloha bez mráčku, asi o 15 stupňů víc než v Aši a nikde žádný stín – vlastně si každý ze zúčastněných mohl užívat něčeho, co by se dalo připodobnit k dovolené v Egyptě. Aby byl obrázek o dovolené ještě dobarven, místo kufrů jsme byli obtěžkáni zvučící technikou a hledali vstup do areálu Senátu. Po krátkém bloudění, které k dovolené ale neodmyslitelně patří, jsme se do areálu dostali, odložili břemena a vydali se vstříc objevování Prahy.

Po obědě ve fasfoodu a návštěvě Karlova mostu, kde jsme měli možnost zhlédnout další hudebníky a pouliční divadelníky, jsme se vrátili zpět do Senátu.Tam už na nás čekala milá paní, která nás provedla přístupnými částmi budovy, jichž bylo kvůli právě konaným konferencím méně než obvykle, a ukázala nám skryté kamenné sochy vytesané do umělé krápníkové stěny skrývající mimo jiné i nádherné ptáky – Bubo bubo. Pak už jsme se jen připravili na výstup – oblékli a dozkoušeli, co bylo třeba, a pódium před zaplněnou Valdštejnskou zahradou bylo jenom naše. Nejprve jsme diváky v zahradě oslnili prvním vystoupením „Schumáku“ a Supertrojky, po nich na řadu přišly tanečnice, před nimiž se jistě styděli i pávi zde obvykle těšící návštěvníky. Tanečnice se střídaly s bubeníky, jejichž rychlé létající paličky jistě upoutaly každého z návštěvníků. Před druhým vystoupením „Schumáku“ se před publikem „blýskla“ Anežka Štěpánová se svým sólem na dudy a poté opět pokračoval dudácký soubor. Celý program proběhl hladce a odvážím se říct i bezchybně, publiku se také líbilo, připadalo nám to, jako by tleskaly i sochy v zahradě. Po vyfocení se na všechny způsoby s učiteli, bez nich, s panem senátorem a bez něj, jsme nakonec nasedli do autobusu a vydali se vstříc domovu. Akce byla velmi milým startem do nového školního roku a myslíme, že už se všichni těší na další.

Tereza Němějcová a Matěj Pokorný