Dudácký soubor Schumák, mažoretky a Schumann’s drums band z ašské ZUŠky potěšili 20.9. pražské návštěvníky Senátu parlamentu České republiky.

Aš jde až za hranice svého kraje – ve čtvrtek 20. září ráno se v nové budově Základní umělecké školy Aš sešlo mnoho hudebníků a tanečnic. Nebylo to jen tak – dudácký soubor Schumák, bicí soubor – Schumann drums band a taneční soubor byli totiž společně pozváni do Prahy vystoupit v rámci Senátorského kulturního léta. Po cestě delší, než jsme zvyklí, jsme z autobusu vystoupili v hlavním městě, kde se na nás ze všech stran valilo děsivé horko. Obloha bez mráčku, asi o 15 stupňů víc než v Aši a nikde žádný stín – vlastně si každý ze zúčastněných mohl užívat něčeho, co by se dalo připodobnit k dovolené v Egyptě. Aby byl obrázek o dovolené ještě dobarven, místo kufrů jsme byli obtěžkáni zvučící technikou a hledali vstup do areálu Senátu. Po krátkém bloudění, které k dovolené ale neodmyslitelně patří, jsme se do areálu dostali, odložili břemena a vydali se vstříc objevování Prahy.

Po obědě ve fasfoodu a návštěvě Karlova mostu, kde jsme měli možnost zhlédnout další hudebníky a pouliční divadelníky, jsme se vrátili zpět do Senátu.Tam už na nás čekala milá paní, která nás provedla přístupnými částmi budovy, jichž bylo kvůli právě konaným konferencím méně než obvykle, a ukázala nám skryté kamenné sochy vytesané do umělé krápníkové stěny skrývající mimo jiné i nádherné ptáky – Bubo bubo. Pak už jsme se jen připravili na výstup – oblékli a dozkoušeli, co bylo třeba, a pódium před zaplněnou Valdštejnskou zahradou bylo jenom naše. Nejprve jsme diváky v zahradě oslnili prvním vystoupením „Schumáku“ a Supertrojky, po nich na řadu přišly tanečnice, před nimiž se jistě styděli i pávi zde obvykle těšící návštěvníky. Tanečnice se střídaly s bubeníky, jejichž rychlé létající paličky jistě upoutaly každého z návštěvníků. Před druhým vystoupením „Schumáku“ se před publikem „blýskla“ Anežka Štěpánová se svým sólem na dudy a poté opět pokračoval dudácký soubor. Celý program proběhl hladce a odvážím se říct i bezchybně, publiku se také líbilo, připadalo nám to, jako by tleskaly i sochy v zahradě. Po vyfocení se na všechny způsoby s učiteli, bez nich, s panem senátorem a bez něj, jsme nakonec nasedli do autobusu a vydali se vstříc domovu. Akce byla velmi milým startem do nového školního roku a myslíme, že už se všichni těší na další.

Tereza Němějcová a Matěj Pokorný

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *